100. výročí narození Karla M. Kuttelwaschera, legendy z řad českých letců RAF

Spolek Czech Spitfire Club si dnes 31. října 2016 v Havlíčkově Brodě na vzpomínkové akci a tiskové konferenci připomněl 100. výročí od narození jednoho z nejúspěšnějších českých letců bojujících v řadách RAF, Karla M. Kuttelwaschera, nositele Řádu Bílého lva i.m.

Stíhací pilot Karel M. Kuttelwascher
Stíhací pilot Karel M. Kuttelwascher

Karel M. Kuttlewascher zvaný “Noční jestřáb”, byl jedním z nejúspěšnějších českých stíhacích letců, bojujících proti nacistům v řadách Britského královského letectva RAF, v nichž zaznamenal 20 sestřelů nepřátelských letadel. Vzpomínkové akce, které se konala s laskavou podporou společnosti Promedica Praha Group, se zůčastnila i Kuttelwascherova dcera, paní Vee Darlington.

dcera hrdiny, paní Vee Darlington (uprostřed)
Dcera hrdiny, paní Vee Darlington (uprostřed)

DSC_0570-1

Czech Spitfire Club koncentruje svou činnost nejen na předávání mravního odkazu, který zde zůstal po hrdinných letcích, ale také věnuje pozornost potomkům těchto významných bojovníků za svobodu. Odkaz českých letců vnímá Czech Spitfire Club jako aktuální právě v dnešní době nejasných morálních hodnot uvnitř českého státu: „Konání českých letců, kteří, vedeni vlasteneckým srdcem, byli ochotni zcela nezištně nasazovat své životy pro vlast a dobro její společnosti, má nesporný morální přesah i do současné společenské situace. Takové pozitivní hrdiny je třeba si připomínat v každé době a v té dnešní, do níž často pronikají nenávistné nacistické nálady, obzvlášť.“ Tak to stojí v jejich dnešní tiskové zprávě.

Památku „Nočního jestřába“ si můžete připomenout i tímto filmem, který přebíráme s laskavým svolením Czech Spitfire Clubu.

Další základní životopisná data z dnešní tiskové zprávy: Karel Miloslav Kutellwascher vystudoval obchodní školu. Už v 18 letech ale dobrovolně podstoupil náročné vstupní řízení a posléze byl přijat na Vojenské letecké učiliště do Prostějova. Školou prošel jako jeden z nejlepších studentů a po jejím ukončení se z něj stal poddůstojník Československého letectva se zařazením ke 4. Leteckému pluku v Praze-Kbelích, kde absolvoval stíhací výcvik.

Následně byla jeho letka převelena do Hradce Králové, odkud se pak přesouvala na Jižní Moravu, východní Slovensko či Podkarpatskou Rus, aby se pak koncem roku 1938 vrátila zpět do východočeské metropole. 15. března 1939 však bylo hradecké letiště zabráno německými okupanty a vojáci jej museli okamžitě opustit.

Vzdát se bez boje bylo pro Karla Kuttelwaschera zcela nemyslitelné, a tak v noci na 14. června 1939 ilegálně překonal spolu s několika kamarády a svým starším bratrem Janem hranici do polského Krakowa a následně do tábora v Malých Bronowicích. Odtud se s téměř stovkou dalších pilotů vydal švédským parníkem do Francie.

Tam ho ale čekalo velké zklamání – Francie se zatím války neúčastnila, proto a také z obavy z Hitlera nechtěla na svém území vybudovat Československé letecké jednotky. Naši letci a další vojáci uprchlí do exilu s cílem bojovat proti nacistům, včetně Kuttelwaschera, tak museli vstoupit do Cizinecké legie a odešli bojovat do Alžíru. Karel Miloslav se zde opět dostal k letectvu a na konci roku 1939 se vrátil zpět do Francie na základnu v Chatres. Nepobyl ale příliš dlouho, neboť rychlý postup Němců měl za následek brzkou kapitulaci Francie a letci měli jedinou možnosti, totiž dostat se z Alžíru, kde je ústup Francouzů zastihl, vlakem do Maroka a odtud lodí do Velké Británie – poslední demokratické země Evropy.

V říjnu 1940 nastoupil Karel Kuttelwascher ke slavné 1. peruti RAF, kde setrval bezmála dva roky a dosáhl zde vrcholu své letecké kariéry – projevil svou obdivuhodnou odvahu hlavně při úmorných nočních letech.

Karel Kuttelwascher se stal poměrně známou osobností a nejednou poskytl rozhovor pro československé vysílání BBC nebo pomáhal krajanským spolkům rekrutovat mladé muže do RAF.

Jak už to tak bývá, za velké hrdinské činy zaplatil Karel Miloslav osobním životem. Nejprve trpěl tím, že jeho rodiče byli za jeho počínání vězněni v koncentračním táboře a následně tím, že po roce 1948 už se nemohl vrátit do rodného Československa. Tím ale výčet smutných zpráv nekončí. Po konci druhé světové války, kdy se Karel vrátil zpět do Anglie, se s ním rozvedla jeho milovaná žena Ruby, kterou si vzal v roce 1941 a nechala si v péči jejich společné dcery – dvojčata Vee a Mari. Introvertní Karel doplatil na psychickou nepohodu vlastním zdravím a po druhém srdečním infarktu zemřel, bylo mu pouhých 42 let.

Zbyněk Smetana, airZone.TV, podklady: Spolek Czech Spitfire Club, Adéla Vosádková, Side Effect PR

Zveřejnit odpověď