Boeing má zájem o majoritu v Embraeru – chce ovládnout trh nízkonákladových bitevníků?

Trh stíhacích letounů není pouze o proudových motorech. Společnost Boeing věří, že úspěch mohou mít i bojových letouny s turbovrtulovými motory.

Wall Street Journal přišel v prosinci 2017 se zprávou, že společnosti Boeing a Embraer zahájily diskusi o případném vstupu americké společnosti Boeing do brazilského Embraeru. S tímto vstupem by ale musela souhlasit i brazilská vláda, která drží v Embraeru majoritu. Proč vlastně má Boeing zájem o Embraer?

A-29 Super Tucano - mashleymorgan thru Flickr

Podle leteckého publicisty Adama Levine-Weinberga je postup Boeingu vůči Embraeru velice podobný postupu Airbusu v případě kanadské společnosti Bombardier. Airbus už v říjnu 2017 uzavřel s Bombardierem dohodu, díky níž Airbus převzal podíl 50,01% v programu CSeries společnosti Bombardier. CSeries je produktová řada dopravních letadel s kapacitou 108 až 160 cestujících. Přímo tedy CSeries Airbusu nekonkuruje, protože řada A320 od Airbusu začíná právě někde na 160 cestujících. Podle dohody bude Bombardier nadále letadla CSeries vyrábět, ale Airbus převezme marketing, prodej letadel a zákaznickou podporu. Dlužno dodat, že součástí programu CSeries je i společnost Aero Vodochody, které se spolupodílela na vývoji tohoto letounu a ve Vodochodech se vyrábí některé strukturální části letounu, např. náběžná hrana křídla.

Situace Boeingi a Embraeri je to podobná. Embraer také vyrábí menší dopravní letouny. Řada E má kapacitu maximálně 130 míst, nejmenší Boeing 737 MAX 7 má kapacitu 140 míst. Pokud ale Embraer dokáže vyrobit letoun o kapacitě 130 míst, nemusel by v budoucnosti být problém pustit se i do větších letadel, která by už mohla Boeingu přímo konkurovat.

Vstupem do Embraeru by ale Boeing získal ještě další velice lákavý bonus. Možnost začít znovu působit v segmentu bojových letounů.

Wall Street Journal píše, že americký Pentagon neustále diskutuje o tématu zefektivnění využití nákladů na obranu. USA podle WSJ čelí různým hrozbám. Na jedné straně jsou to např. povstalci Talibanu nebo Islámský stát, což jsou protivníci, kteří prakticky nemají žádné vzdušné síly. Na druhé straně musí USA čelit případným hrozbám ze strany velmocí, jako jsou Rusko nebo Čína, které jsou vybaveny nejmodernější leteckou technikou, protileteckou obranou, družicemi, drony a dalšími technologiemi 21. století.

Moderní stíhací letouny F-22 a F-35 od firmy Lockheed Martin, které americká armáda využívá, dokážou pokrýt prakticky celé spektrum hrozeb. Působí například i v Sýrii, kde by ale ve skutečnosti pro plnění misí stačila mnohem menší bojová síla. Navíc působení letounů F-22 Raptor v Sýrii vnímá nelibě ruské letectvo.

Jednotnost flotily letadel je sice výhodná a umožňuje pilotům a mechanikům trénovat pouze na jedné platformě. Cena a provozní náklady této platformy je ale závratně vysoká. Letová hodina letounu F-22 Raptor stojí 68 tisíc dolarů (téměř 1,5 milionu Kč), pořizovací cena letounu je 412 miliónů dolarů (8,6 miliardy Kč).

I proto se v USA čím dál tím více pro určité mise používají alternativní letouny. V roce 2013 jsme třeba mohli sledovat v Afgánistánu úspěšné působení 20 letounů A-29 Super Tucano s turbovrtulovými motory, právě od brazilské společnosti Embraer. Celá flotila 20 letounů stála 427,5 miliónu dolarů (necelých 9 miliard Kč), což je cena jednoho letounu F-22 Raptor.

Boeing je historicky v segmentu bojových letadel velice úspěšný. V případě čtvrté generace F/A-18 Hornet a F-15 Eagles ale narazil – letouny nešly na odbyt, zejména kvůli konkurenčním „stealth“ letounům F-22 a F-35 páté generace. V roce 2016 se dokonce uvažovalo o úplném ukončení výroby F/A 18 a F-15. To se ale nestalo, i díky faktu, že Boeing zvítězil v tendru pro dodávku letadel americkému námořnictvu a podařilo se získat i několik zákazníků na Středním východě. Přesto fakt, že Boeing vyrábí letouny na technologické úrovni konce 20. století, přetrvá. Dohnat společnost Lockheed Martin bude totiž velice těžké.

Zájem o vstup Boeingu do Embraeru je tedy možné vnímat jako snahu o získání podílu na trhu menších bojových letadel. Celá transakce je ale zatím pouhou teorií a v této chvíli se zdá být největší překážkou především schválení prodeje brazilskou vládou. Faktu, že v současnosti uvažuje americká armáda právě nákupu lehkých bitevníků a do nákupu chce investovat více než 6 miliard dolarů (126 miliard Kč), by ale mohl být pro brazilskou vládu dostatečnou motivací.

Miroslav Oros, airZone.TV
Zdroje: Wall Street Journal, The Motley Fool Blog

Zveřejnit odpověď